Jak je možný, že se v té poušti nerozpustíte aneb když je venku 50 stupňů celsia

Česko zasáhla šílená vedra a sucho a spousta přátel mi píše, že teď je tam stejné horko “jako máš ty v tom Kuvajtu”! Na sociálních sítích sleduji kamarády, kteří už radši spí venku, než aby museli být zavření v pecích, kterým běžně říkají domov. A také se mi začaly množit dotazy, jak v takovém horku můžeme skoro celý rok sakra přežít! Roli hrají tři zcela zásadních faktory. Nastíním postupně a podrobně níže.

Číst dál

O tom, jak se pracuje české ženě v zemi, kde mají hlavní slovo muži

Za těch pár let, co svůj blog píši, jsem dostala docela dost emailů a zpráv. Některé z nich byly nepřátelské (prozaické Krávo! a nic víc – holt asi nebyl čas ztrácet čas psaním) a nepřející (Se ti to žije za ty arabský prachy!), jiné milé až nečekaně milé. Ale asi nejčastěji jsem narazila na dotazy ohledně toho, zda v Kuvajtu pracuji, jestli to pro mě jakožto ženu bylo obtížné, jestli mě tady muži tolerují a berou vážně a jestli toho nelituji. Tak jsem si řekla, že to sepíši, abych měla na co odkazovat. Číst dál

Buďte hrdá na svoji krásnou zemi, řekl mi Kuvajťan…

Včera jsem byla na pracovní schůzce a potkala jsem se tam s jedním velmi sympatickým a vzdělaným Kuvajťanem zcela neurčitého věku. Ony ty bílé dišdaši občas prostě matou a když pak ty lidi potkáte v “normálním” oblečení, tak je často ani nepoznáte, protože vypadají menší a vyvalí se jim špíčky, které ta bílá tak nespravedlivě skrývá. Ale zpět k tomu, o čem chci vlastně mluvit, že…  Číst dál

Farma uprostřed pouště

 

Pátek byl jeden z těch dní, kdy je v Kuvajtu absolutně hnusně. Ve vzduchu písek a do toho horko – už teď je každý den kolem 36 stupňů ve stínu. Z domu se nos vystrčit nedá a jediné, co se člověku chce, je polehávat na sedačce, číst a pít horký čaj – on ten pohled ven z okna totiž v mozku vyvolává pocit, že tam musí být neskutečně sychravo, takže čaj je jediná záchrana před jasným umrznutím. Číst dál