Se Společníkem rádi jezdíme do pouště. Já tedy asi o kousek víc, protože jsem celý život fascinována hvězdnou oblohou. Taky milujeme offroad jízdu ve všemožných i nemožných terénech. Od prvního dne, kdy jsme se nastěhovali do Ománu, jsme toužili projet pouštní duny autem. Jezdit po jejich vrcholcích, nořit se do zlatavého písku, který se vám pod nohama boří jako nic, koukat na západy a východy slunce, no prostě takové ty pouštní záležitosti.
O stanování v ománských horách, zvědavých kozách a vyprošťování auta z řečiště
Léto v Ománu, to je kapitola sama pro sebe. V porovnání s Kuvajtem jsou tu nižší teploty, ale vyšší vlhkost, takže vylezete před dům, vyždímáte tričko, sednete do auta, dorazíte do práce, vyždímáte tričko a tak pořád dokola. Teploty se pohybují kolem 37 stupňů ve stínu, což je na Perský záliv málo, ale pocitově se teplota šplhá většinou tak ke 44 stupňům. Vždycky se culím pod svým neexistujícím vousem, když si na internetu čtu články o tom, jak se Česko zmítá pod vlnou veder, já u toho vyždímám tričko, odtáhnu úžehem zasažené kočky zpoza prosluněných oken a dál pokračuji ve svých každodenních činnostech.
O kempování na plážích v Ománu
Ománci milují kempování. Od grilování v parcích, přes stanování na plážích, až po spaní v poušti. My se na to těšili celou dobu, kdy jsme v Kuvajtu věděli, že se do Ománu budeme stěhovat. Někdy v té době se u Společníka projevila výzkumná mánie. Celé dny mi chodily zprávy s fotkami jednotlivých spacáků, odkazy na články srovnávající dva (z mého pohledu) totožné stany, které ale evidentně byly naprosto, ale NAPROSTO odlišné. Při důkladném porovnávání dvou hliníkových kastrůlků, které nakonec plnily absolutně stejnou funkci, jsem rezignovala a na hru jsem přistoupila. Takže jsem pak sama nadšeně navrhla, že pohodlnost matrace v obchodě přeci nejlépe poznáme tak, když ji tam rozložíme na zem a povalíme se na ni. Ostatní zákazníci vypadali lehce překvapeně… Ale my teď máme ve stanu fantastickou matraci a oni určitě ne! Číst dál