Na Dakar Rally s partou Ománců

Už asi tři roky mi Filip říká, že by se moc chtěl jet podívat na Dakar Rally do Saudské Arábie. Vždycky mi to přišlo jako super nápad, protože pro nás Čechy je Dakar sport s velkým S, a taky proto, že Saudské Arábii už asi nikdy v životě nebudeme zeměpisně blíž, než jsme teď, že. Ale vždycky skončilo jen u nápadu. 

Až do letoška, kdy jednoho dne Filip přišel s tím, že teda jedem na ten Dakar, že je to za dva týdny, že jestli by mi nevadilo, kdyby tam s námi jelo pár jeho Ománských kolegů a že si na to možná budeme potřebovat dokoupit pár kousků vybavení na stanování a přežití v poušti do naší už tak velmi široké výbavy. 

Život mě vycvičil, že dobrodružství a zážitkům se ne neříká, takže jsem všechno odkývala.  Pokračovat ve čtení “Na Dakar Rally s partou Ománců”

Jak to vlastně všechno mám aneb musela jsem konvertovat k Islámu?

Za celou tu dobu, co píši, jsem vypozorovala z mnoha reakcí jak na mé Facebookové stránce tak na mém Instagramu, že jsou lidé zmatení z toho, zda jsem nebo nejsem muslimka, zda je můj manžel muslim, jestli jsem po přestěhování do Kuvajtu musela konvertovat, nebo jestli jsem konvertovala sama od sebe… Tak si říkám, že je možná čas to všechno uvést na správnou míru.

Pokračovat ve čtení “Jak to vlastně všechno mám aneb musela jsem konvertovat k Islámu?”

Po příletu do karantény. I když jsme zdraví. A s náramkem…

Ahoj z pouště!
Před dvěma týdny jsme se po roce vypravili na návštěvu rodiny do Česka. Spousta lidí nám říkala, že nechápou proč letíme zrovna v době, kdy je v Česku vlastně nejhorší situace. My jsme k tomu přistupovali tak, že se opět může stát, že v Ománu zavřou letiště – jako tomu bylo od března do října bez vyjímek – takže není na co čekat.

Pokračovat ve čtení “Po příletu do karantény. I když jsme zdraví. A s náramkem…”