V Kuvajtu je prohibice! Ano, slyšíte mě (nebo spíš čtete mě) zcela správně – Kuvajt je prostě suchá země. Spousta z vás má určitě zkušenosti z arabskýchzemí, kam se běžně jezdí na dovolenou, takže víte, že i v těch nejhorších případech se alkohol dá koupit alespoň na letišti, nebo je dostupný v hotelech. V Kuvajtu ne…
Takhle vesele a barevně to vypadá třeba na letišti v Abu Dhabí, Bahrajnu, nebo třeba Dubaje.
A takhle to vypadá v Kuvajtu. Čaj… Všude samej čaj!
Alkohol a jeho prodej je v Kuvajtu prostě zakázaný. Takže žádné bary, žádné víno v restauracích ani v hotelech, žádné mojito u bazénu… Jediná místa, kde je alkohol legálně k dostání, jsou ambasády. Ona česká ambasáda je totiž takový malý kousek českého území v zahraničí, takže tam bychom se ve víně mohli spokojeně třeba i koupat, kdybychom chtěli (nenápadně mrkám na místní ambasádní osazenstvo).
Jak už to tak bývá – to, co je zakázané, je nejvíce žádané – proto i v Kuvajtu bujně raší černý trh s alkoholem. Nikdy nezapomenu na to, kdy se ke mně dostal první ceník! Bylo to cca 8 měsíců poté, co jsme se sem nastěhovali. O lahvi vína už se mi pomalu i zdálo. Ale ty ceny mi ty sny velmi rychle zahnaly. Třeba jedna lahev vodky byla naceněna na cca 3,000 korun.
Hlavou se mi prohnaly všechny ty večery, kdy jsem někde nedopila nějaké pití a bylo mi to úplně jedno! Nebo večery, kdy jsem s klidným srdcem nedopila víno a trochu ho vylila! Vodku jsme si nekoupili. Játra mi poděkovala a já se vrátila k velmi živým snům.
Místní těch 3,000 korun zaplatí moc rádi, jelikož to pro ně nic není. Je to paradox, ale mít alkohol doma můžete. Jen ho nesmíte pít na veřejnosti a dál šířit. To, jak se k vám dostal, už nikdo neřeší, že… Jen se pak občas v novinách objeví obrázek překupníka i s jeho sbírkou na odstrašení.
Spousta nadšenců se tady snaží alkohol doma vytvářet. To je taky výborný kšeft. Ale jen do té doby, než se i váš obrázek objeví v novinách a vy jste buď zavřeni do vězení, až zčernáte, nebo okamžitě vyhoštěni, aniž byste si mohli s sebou vzít svůj majetek.
To pak vypadá v novinách nějak takhle:
Hádáte správně, že ti kluci ušatí v těch lahvích nemají vodu.
Pár našich známých nám nabídlo, že nám cestou na návštěvu něco dovezou, ať tady tak netrpíme. Tak to prosím taky nedoporučuji. Vozit si alkohol v kufru totiž taky nemůžete. Spousta lidí už to zkoušela a většinou to nedopadne dobře. V nejlepším případě vám ten alkohol seberou a káravě se na vás podívají. V tom nejhorším vás do Kuvajtu nepustí, nebo zaplatíte nemilou pokutu. Místní expati jsou v tomto ohledu poměrně nápadití, ale většinou to prostě nevyjde.
Jeden z těch méně promyšlených pokusů.
Takže takhle my to tady máme. Až vás budu příští zimu štvát sdílením fotek moře a slunce, tak mi pošlete fotku s lahví vína a já toho nechám. 🙂
2 odpovědi na “Alkohol v Kuvajtu, aneb život v “suché” zemi”
Já třeba alkohol vůbec nepiju, takže tohle omezení by mi ani v nejmenším nevadilo 😀 Ale zase bych si moc neškrtla jako čtenář, navíc když v posledních letech vyhledávám hlavně YA fantasy, kam se romantika vždycky nějak nacpe. Takže si člověk nejspíš prostě nevybere.
Jinak se mi blog moc líbí a těším se na další článek. 🙂
S romantikou byste snad i obstála. Omezený je až “těžší kalibr” ehm, že… Oni i ti Kuvajťané – tedy hlavně Kuvajťanky – mají rádi romantiku. Jinak jsem moc ráda, že se vám blog líbí! Děkuju!
Já třeba alkohol vůbec nepiju, takže tohle omezení by mi ani v nejmenším nevadilo 😀 Ale zase bych si moc neškrtla jako čtenář, navíc když v posledních letech vyhledávám hlavně YA fantasy, kam se romantika vždycky nějak nacpe. Takže si člověk nejspíš prostě nevybere.
Jinak se mi blog moc líbí a těším se na další článek. 🙂
S romantikou byste snad i obstála. Omezený je až “těžší kalibr” ehm, že… Oni i ti Kuvajťané – tedy hlavně Kuvajťanky – mají rádi romantiku. Jinak jsem moc ráda, že se vám blog líbí! Děkuju!