Jak je to v Kuvajtu s počasím, aneb jedna velká provokace…

 
Kuvajt je země extrémů… Alespoň co se tedy počasí týká, jsou tady totiž opravdu velké teplotní rozdíly mezi zimou a létem. To je mezi zeměmi Perského zálivu vcelku ojedinělé. Třeba takový Omán, nebo Spojené Arabské Emiráty nic jako zimu neznají. V Kataru je sice také šíleně horko, ale zima je tam mírnější. Podobně nevyrovnanou zemí je snad jen Saudská Arábie, kde občas i sněží, ale tam je hrozné vlastně skoro všechno, takže to člověka ani nepřekvapí.
 

Vzhledem k tomu, že i já se po dvou letech s počasím tady stále ještě srovnávám, napadlo mě, že vám to trochu přiblížím. V Kuvajtu se rok nedělí na čtyři roční období – my se Společníkem mluvíme o třech: zima, české léto a kuvajtské léto/peklo na zemi. Přechody mezi jednotlivými obdobími jsou většinou v rámci dní.
 

ZIMA

Zima v Kuvajtu trvá přibližně tři měsíce – od prosince do února. Nedá se samozřejmě srovnávat se zimou ve střední Evropě, ale pro Kuvajťany je to minimálně srovnatelné se Sibiří. Od listopadu se obchody začnou plnit zimními kolekcemi a všude kolem sebe začnete potkávat lidi v prošívaných bundách, kterými by nepohrdli ani leckteří horolezci. A to je venku přibližně 10 stupňů… Oni sami se mi stále snaží vysvětlit, že je to zima pouštní a ta je úplně jiná, než jakákoli zima na světě (samozřejmě), protože “jde až na kost”. První rok jsem se jim smála a strávila zimu v košili. Letos jsem již evidentně prošla kuvajtizací, jelikož jsem chodila s hlavou zabořenou do zimního kabátu a myslím, že pár slov o zimě až na kost už ode mně taky leckdo slyšel… Zima je jediné období, kdy Kuvajťany uvidíte venku na ulicích a v parcích. Od “českého léta” se pohybují výhradně v autech, jelikož je na ně – jakožto národ vychovaný v klimatizovaných místnostech – příliš horko.
 
Prosinec
Prosinec je první měsíc, kdy člověk přestává nosit tričko, šortky a žabky jednak proto, že by mezi všemi těmi lidmi v péřovkách vypadal divně, a jednak proto, že teplota klesá k přibližně 20 stupňům celsia. 

Místní farmářské trhy, které se konají jen v zimních měsících.
Jak si můžete všimnout, taj většina lidí je zabalená v několika vrstvách…
Leden
Leden je asi nejchladnější měsíc. Kuvajťané spokojeně koukají z okna a v kancelářích nesundávají péřovky. Teplota klesne v průměru na nějakých 9 stupňů. 

V roce 2016 v Kuvajtu poprvé viděli sníh. Napadl v jedné z odlehlých pouštních oblastí. Byla to taková událost, že se o tom psalo v novinách a sociální sítě málem zkolabovaly.

“V Kuvajtu poprvé napadl sníh.”
“Dnes ráno napadlo malé množství sněhu – poprvé v historii země.”
28. ledna 2016


Únor

Únor je pro mě jasným vítězem soutěže o nejodpornější kuvajtský měsíc. Je to období poušních bouří a vůbec dní, kdy je – jak mi říkáme – pod pískem. Jedná se o dny, kdy je vzduch plný mikroskopických zrnek písku. Venku se nedá nejen být, ale ani dýchat. 

Pohled ze stejného místa když je jasno a když je “pod pískem”

 

Asi nejhorší písečná bouře, jakou jsme tu zažili.
Na fotku nebyl použit žádný filtr, nebo jakákoli úprava.
 

 ČESKÉ LÉTO

Do období “českého léta” spadají listopad, březen a duben. Je to období, kdy je moře ještě moc studené na koupání, ale venku je nádherné počasí. Přes den se teplota začíná pohybovat kolem 25 až 30 stupňů, takže se dá procházet po pobřeží. Večer a ráno teplota klesne na 18 – 20, takže se dá sedět venku a přes noc je kolem 12. Vloni v dubnu jsme tu měli návštvu z Čech, která se dokonce odvážila k moři. To jen my už jsme tak zhýčkaní, že pokud se teplota vody nepohybuje kolem 27 a více stupňů, tak do ní nevlezeme.
 
Přelom března a dubna 2016
Kuvajťani moc rádi tráví čas posedáváním na pláži a koukáním na moře.
Nedivím se jim.
 

 Upozornění pro ty, kdo zrovna teskní po moři, slunci a létě – pokračování toho článku by vás mohlo přivést k zuřivosti, proto uvažte, zda vám to za to stojí. 

KUVAJTSKÉ LÉTO / PEKLO NA ZEMI


No a do kategorie kuvajtské léto pak spadá všechno ostatní – tedy období od května do října. Jsou to měsíce, kdy se dá jezdit každý víkend k moři a tam se celé dny povalovat. 

Moře v Kuvajtu je velmi teplé a dají se tu najít poloprázdné, nebo úplně opuštěné pláže s krásně průzračnou vodou. My si většinou zabalíme na celý den, nachystáme si grill, ledovou kávu, několik ovocných a zeleninových šťáv a trávíme dny očumováním a žvaněním o všem a o ničem. 

Už v červnu má voda v moři stabilních 31 stupňů
Vzhledem k tomu, jak je voda teplá a také proto, že na vzduchu je kolem 43 stupňů, je nejlepší prostě jen tak sedět ve vodě a klábosit. Je to vcelku jedinečný zážitek.
 
Specifický je srpen. V Kuvajtu horko není primárně ze slunce, ale ze vzduchu. A v srpnu teplota vzduchu běžně dosahuje 50 stupňů ve stínu. Teplota vody vystoupá do teplot vyšších, než je teplota lidského těla. Tam pak končí veškerá legrace, jelikož vlastně není možné se osvěžit. To jsme většinou zavření v bezpečných klimatizovaných prostorách a čekáme na září, kdy se zase budeme moci pohodit na pláž.
 

 

 

Teplota vody dosáhla přibližně 37 stupňů.
Moje plavky by se měly prát na 30, takže už to začíná být nebezpečné 🙂
Běžný říjnový víkend

Spousta lidí se mě ptá, zda v Kuvajtu prší. Ano, prší. Tak čtyřikrát ročně. Většinou v zimě a většinou tak 30 minut. Celý Kuvajt pak oslavuje. Kolegové fascinovaně hledí z okna a vypráví své nejoblíbenější příběhy o dešti (a to teď nežertuji). 

Já kuvajtské počasí miluji. Šatník se mi smrskl na hromadu šatů a sukní, lodiček a balerýnek a šortek a žabek. Je to moc příjemné a jednoduché. Jediné, co mi opravdu chybí, jsou kvetoucí stromy na jaře, ale za těmi si většinou někam zajedeme. 


A na závěr otázka od zhýčkance – jaká byla nejnižší teplota moře, kde jste se kdy koupali? 



0 odpovědí na “Jak je to v Kuvajtu s počasím, aneb jedna velká provokace…”

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *