Jestli něco fakt miluju na životě u moře (kromě života u moře, že), tak je to trvalý přísun čerstvých ryb. Se Společníkem moc rádi vaříme a různé ryby a plody moře patří k našim specialitám. Už v Kuvajtu jsme rádi chodili na rybí trh, který jsme měli kousek od domu, takže bylo jasné, že ten v Maskatu musel být jedním z prvních míst, kam jsme se nadšeně vypravili.
Čekali jsme velmi podobnou budovu a velmi podobný přístup k prodeji jako v Kuvajtu. Prostě obrovská hala, kam si můžete zajít v průběhu celého dne a vždycky tam najdete nějakého prodejce. Tento přístup má své plusy, ale také své mínusy. Sice dostanete mořskou potvoru, kdykoli si na ni vzpomenete, ale také se musíte naučit správně vybírat, jelikož se vám dost dobře může stát, že narazíte na prodejce, co tam má vámi vybranou rybu pohozenou už z předešlého dne – v lepším případě na hromadě ledu, ale i tak to fakt nechcete.
Postupem času jsme se naučili čerstvé ryby velmi dobře poznávat. Jednak musíte mrknout na očičko – to nesmí být zakalené – a jednak musíte koukat na barvu žáber – ty by měly být buď červené, nebo alespoň růžové. Zakalené oko a bledé žábry jsou prostě špatně.
O rybím trhu v Maskatu jsem slyšeli samé hezké věci. Takže jsem si jednou o víkendu hodili do auta chlaďák s tím, že si nejdříve zajdeme na výlet a cestou zpět si koupíme rybu na večeři. Asi ve čtyři odpoledne jsme nakráčeli ke dveřím trhu a začali jsme se dobývat dovnitř. Marně. Trh v Maskatu zavírá ve 2 odpoledne. Poté, co se Společník uklidnil a přestal mít chuť to tam všechno zapálit, jsme se shodli, že je to vlastně dobrá věc, jelikož tam ty ryby evidentně neleží celý den.
Rybáři v Maskatu denně vyloví jen tolik ryb, které stihnou perfektně čerstvé prodat. Ve dvě to tam zavřou a naběhne úklidová četa, která to tam velmi pečlivě pucuje a připravuje na další den.
My jsme také naběhli druhý den. Tentokrát brzy dopoledne. A byla to láska na první (teda skoro) návštěvu. Trh leží v části Mattrah, která je kouzelná. Najdete tady také místní nejznámější souq (tržnice) a velmi příjemnou promenádu kolem vody.
Budova trhu je krásná. Překvapivě moderní, velmi čistá, architektonicky dost neománská. Uvnitř jsme byli úplně nadšení. Prodírali jsme se směskou Ománců a turistů, kteří si tam chodí vyfotit a prohlédnout běžný ománský život. A já to rozhodně doporučuji taky – pokud vám tedy nevadí hromada mrtvých ryb, že.
Velmi praktické je, že u jednoho z prodejců si rybu koupíte, a na dalším stanovišti vám ji za jeden riál (tedy asi 60 korun) krásně očistí a připraví, takže se doma nemusíte trápit tou nejšpinavější prací.
Pokud se tam někdy vydáte a uvidíte tam dva nadšené “bělochy” pobíhat od prodejce k prodejci, tak jsme to možná my, protože sem budeme jezdit rozhodně často.